Parkinsonova nemoc – podpůrná léčba konopím

Návod na prášek používaný při léčbě PN

Příprava: Ručně rozdrcené listy a palice (4:1) samičích rostlin konopí nasypeme do pekáče a dáme na 10 minut do trouby předehřáté na 100°C. Usušený materiál poté rozemeleme na prášek v elektrickém kávomlýnku tak, aby měl konzistenci jako koření mletá paprika. Prášek je takto připraven ke konzumaci. Skladujeme jej nejlépe ve skleněné nádobce s víčkem na závit při teplotě do 15°C, maximálně po dobu 3 měsíců.

Dávkování: Prášek je možné zamíchat do jídla nebo pozřít přímo a zapít tekutinou. Užívat jednou denně večer, v množství, které se vejde na špičku kulatého nože. Dochází-li po konzumaci k pocitu omámení je nutné dávku snížit. Léčebná kůra trvá maximálně 90 dnů. Po ní je nutno léčbu na 14 dnů vysadit a sledovat reakci organismu. Jestliže během těchto 90 + 14 dnů nedojde ke zlepšení je tato léčba nevhodná.

Použití při: Parkinsonově chorobě, roztroušené skleróze, glaukomu a v dalších případech, kdy příčinou nemoci je nemocná nervová buňka.

cara

 

Kdy vezmou lékaři marihuanu na milost?

Kamila Schwubová-Tomsová, Mladý svět, 27.4.04, (ze servisu ZDN)

(výňatek z článku)

Tým kolem českého lékaře Evžena Růžičky provedl loni výzkum mezi pacienty s Parkinsonovou nemocí. Šesti stovkám z nich rozeslal anonymní dotazník. Vrátilo se přes tři sta odpovědí, přičemž pětaosmdesát pacientů odepsalo, že marihuanu zkoušelo. „Zhruba polovina z nich pozorovala zlepšení svého stavu, tedy zmírnění třesu, uvolnění svalové ztuhlosti, zpomalení pohybů nebo odstranění či zmírnění mimovolních pohybů,“ komentuje výsledky Růžička. Dotazník přitom vyplňovali většinou starší lidé, průměrný věk respondentů byl 65,7 roku. „Není to jasný důkaz, že konopí léčí Parkinsonovu nemoc. Ale je to důvod k tomu, aby výzkumy pokračovaly,“ uzavřel lékař.

Pozn.: Následující studie je právě takovým pokračováním. Souhrn výsledku najdete v diskusi.

cara

Studie: Parkinsonova nemoc a konopí: kvantitativní analýza 11-nor-delta-9-THC kyseliny v moči pacientů.

Autoři: Venderová Kateřina, Růžička Evžen, Voříšek Viktor, Višňovský Peter, Katedra farmakologie a toxikologie, Farmaceutická fakulta UK, Hradec Králové, Neurologická klinika 1. lékařské fakulty UK a VFN, Praha, Úsek klinické toxikologie a hmotnostní spektrometrie, Ústav klinické biochemie a diagnostiky, FN v Hradci Králové

Zdroj: www.tigis.cz

Z výsledků naší předchozí dotazníkové studie se zdá, že užívání nízkých dávek konopí zlepšuje příznaky PN, zejména bradykinezi. Toto zlepšení významně častěji popisovali pacienti, kteří užívali konopí delší dobu (min. 3 měsíce). Abychom mohli potvrdit, že naši pacienti konopí skutečně užívají, provedli jsme u vybraných pacientů (n = 8) kvantitativní analýzu obsahu 11-nor-delta-9-tetrahydrokanabinolové kyseliny (11-nor-delta-9-THCOOH) ve vzorku moči pomocí GC/MS (založeno na monitorování m/z 371 jako vybrané hmoty pro účely kvantifikace po silylaci původní molekuly 11-nor-delta-9-THCOOH s využitím separace na terčíku metody THC II Screen po předchozí extrakci kanabinoidů pomocí SPEC C-18-I Cartridges). Všechny testované vzorky byly pozitivní. Všichni pravidelní uživatelé konopí, u nichž byla naměřená koncentrace 11-nor-delta-9-THCOOH v moči vyšší než 60 ng/ml (n = 3) uvedli zlepšení bradykineze, 2 pacienti zlepšení rigidity a oba pacienti trpící dyskinezí uvedli zmírnění této komplikace. Jeden z pacientů dokonce uvedl, že užívání konopí mu umožnilo snížit dávku levodopy. Naproti tomu pacient, který konopí užíval nepravidelně, nepociťoval žádné zlepšení, přestože u něj byla nalezena druhá nejvyšší hladina 11-nor-delta-9-THCOOH v moči (132,3 ng/ml). Tyto výsledky podporují naši hypotézu, že ke zmírnění příznaků je pravděpodobně důležitá dlouhodobá a pravidelná aplikace kanabinoidů.

Úvod

Konopí seté (Cannabis sativa) je hlavním představitelem konopovitých (Cannabaceae). Tato čeleď je charakteristická obsahem látek terpenoidní struktury označovaných jako kanabinoidy. Nejznámějším rostlinným kanabinoidem je delta-9-tetrahydrokanabinol, který také zodpovídá za většinu psychoaktivních účinků této rostliny. Tyto i další účinky kanabinoidů jsou zprostředkovány aktivací specifických, tzv. kanabinoidních receptorů. Jedná se o klasické receptory spřažené s G-proteinem. Dosud byly popsány dva typy kanabinoidních receptorů. Zatímco kanabinoidní receptory CB1 jsou lokalizovány v CNS (zejména v oblasti bazálních ganglií, kortexu, mozečku a hipokampu) i na periferii (např. v gastrointestinálním traktu), CB2 receptory se nacházejí na buňkách imunitního systému. Pro tyto receptory existují v těle přirozené ligandy, tzv. endokanabinoidy. Ačkoliv se objevují stále nové potenciální endokanabinoidy, všeobecně uznávané jsou zatím jen anandamid (N-(2-hydroxyethyl)arachidonamid)), 2-arachidonoylglycerol (glycerol-O-arachidonát) a noladinether (ether glycerol-arachidonátu).

Vzhledem k hustotě CB1 receptorů a koncentraci endokanabinoidů v některých strukturách CNS se uvažuje nejen o fyziologické úloze kanabinoidního systému např. v kontrole hybnosti, koordinaci pohybů a procesech učení a paměti, ale často i o možném podílu tohoto systému v patofyziologii některých neurologických a psychiatrických onemocnění, a tedy i o potenciálním využití látek zasahujících na úrovni kanabinoidního systému ve farmakoterapii.

Jedním z takových onemocnění je i Parkinsonova nemoc (PN) a dyskinetické poruchy vyvolané antiparkinsonskou terapií (1,2). Z výsledků naší předchozí dotazníkové studie se zdá, že užívání nízkých dávek konopí zlepšuje příznaky PN, zejména bradykinezi. Podle tvrzení pacientů ke zlepšení došlo v průměru za 1,7 měsíce (3).

Abychom mohli potvrdit, že naši pacienti konopí skutečně používají, provedli jsme u vybraných pacientů kvantitativní stanovení obsahu hlavního metabolitu delta-9-THC, 11-nor-delta-9-tetrahydrokanabinolové kyseliny (11-nor-delta-9-THCOOH) ve vzorku moči.

Metodika

Do testovaného souboru byli zařazeni pacienti z Prahy, Hradce Králové a okolí, kteří v dotazníku uvedli zájem o další spolupráci, konopí užívají často, podepsali informovaný souhlas a byli dostatečně mobilní (n = 8). Nejprve jsme provedli předběžný enzymoimunochemický screening (EMIT II plus Cannabinoid Assay; Dade Behring, USA) a poté kvantitativní analýzu pomocí GC/MS (ion trap spektrometr Magnum, ThermoFinnigan; kapilární kolona DB1ms (30 m; 0,25 mm; 0,25 mm; JW Scientific-Agilent, USA) založenou na monitorování m/z 371 jako vybrané hmoty pro účely kvantifikace po silylaci původní molekuly 11-nor-delta-9-THCOOH s využitím separace na terčíku metody THC II Screen firmy ANSYS-DRG. Silylační činidlo: bis(trimethylsilyl) trifluoroacetamid + trimethylchlorosilan 99:1; standardy: Drugs of abuse control S1, S2 and S3 (Bio-Rad). K extrakci kanabinoidů jsme použili SPEC-C-18-I Cartridges (Ansys, Inc., USA) a vakuový extraktor Supelco Visiprep 24.

Výsledky

Všechny testované vzorky byly pozitivní (viz tabulka). Všichni pacienti, kteří užívali konopí pravidelně a u nichž byla nalezená koncentrace 11-nor-delta-9-THCOOH v moči vyšší než 60 ng/ml (n = 3), uváděli zlepšení bradykineze. Naproti tomu v podskupině pacientů s nižší koncentrací tohoto metabolitu v moči uváděl takové zlepšení pouze jeden (P < 0,05). Jeden pacient dokonce uvedl, že užívání konopí mu umožnilo snížit dávku levodopy. Zajímavé je, že jeden z pacientů, který nepoužíval konopí pravidelně (ale použil ho den před odběrem) nepociťoval při užívání žádné změny příznaků ani dyskinezí, a to přestože u něj byla v moči nalezena druhá nejvyšší koncentrace 11-nor-delta-9-THCOOH (132,3 ng/ml).

Diskuse

Tyto výsledky jsou v souladu s výsledky získanými v dotazníkové části studie. Zdá se tedy, že kanabinoidy příznivě ovlivňují především bradykinezi a že pro ovlivnění příznaků PN je důležité pravidelné dlouhodobé užívání konopí. Pro toto zjištění existuje několik možných vysvětlení. Jak vyplývá z experimentu na zdravých potkanech, vliv delta-9-THC na hybnost velmi závisí na použité dávce: nízké dávky lokomotorickou aktivitu spíše tlumí, vyšší ji stimulují, avšak po velmi vysokých dávkách následuje katalepsie (4). Vzhledem k tomu, že kanabinoidy jsou látky značně lipofilní s eliminačním poločasem v rozpětí několika dní (5–6), lze jejich pozdější nástup účinku v tomto případě připisovat postupné kumulaci nízkých dávek v organizmu. Další možná vysvětlení zahrnují regulaci exprese mRNA pro CB1 receptor (7), změny vazebnosti CB1 receptoru (8) nebo jeho desenzitizaci (9) v důsledku dlouhodobé aplikace nízkých dávek konopí.

Přestože se zdá, že zlepšení některých příznaků (zejména bradykineze) u pravidelných uživatelů souvisí s hladinou hlavního metabolitu delta-9-THC v moči, musíme vzít v úvahu i účinky dalších rostlinných kanabinoidů, neboť ty mohou významně pozměnit účinek samotného delta-9-THC (10, 11). Příkladem může být kanabidiol, který ovlivňuje CB receptory nepřímo inhibicí zpětného vychytávání a degradace anandamidu. Kanabidiol navíc aktivuje vaniloidní receptory (VR1), jež se také nacházejí v bazálních gangliích a mají patrně význam v kontrole hybnosti (12, 13).

Podpořeno z grantu CEZ:J13/98:11600004

Literatura

1. Sieradzan KA, Fox SH, Hill M, Dick JP, Crossman AR, Brotchie JM. Cannabinoids reduce levodopa-induced dyskinesia in Parkinson’s disease: a pilot study. Neurology 2001; 57: 2108–2111.
2. Brotchie JM. Adjuncts to dopamine replacement: a pragmatic approach to reducing the problem of dyskinesia in Parkinson’s disease. Mov Disord 1998; 13: 871–876.
3. Venderová K, Růžička E, Višňovský P. Cannabis and Parkinson´s disease: subjective improvement of symptoms and drug-induced dyskinesias. Mov Dis 2002; 17(Suppl.5): S77.
4. Sanudo-Pena MC, Romero J, Seale GE, Fernandez-Ruiz JJ, Walker JM. Activational role of cannabinoids on movement. Eur J Pharmacol 2000; 391: 269–274.
5. Johansson E, Agurell S, Hollister LE, Halldin MM. Prolonged apparent half-life of delta-1-tetrahydrocannabinol in plasma of chronic marijuana users. J Pharm Pharmacol 1988;40:374-375.
6. Consroe P, Kennedy K, Schram K. Assay of plasma cannabidiol by capillary gas chromatography/ion trap mass spectroscopy following high-dose repeated daily oral administration in humans. Pharmacol Biochem Behav 1991; 40: 517–522.
7. Zhuang S, Kittler J, Grigorenko EV et al. Effects of long-term exposure to delta9-THC on expression of cannabinoid receptor (CB1) mRNA in different rat brain regions. Brain Res Mol Brain Res 1998; 62: 141–149.
8. Romero J, Garcia L, Fernandez-Ruiz JJ, Cebeira M, Ramos JA. Changes in rat brain cannabinoid binding sites after acute or chronic exposure to their endogenous agonist, anandamide, or to delta-9-tetrhydrocannabinol. Pharmacol Biochem Behav 1995; 51: 731–737.
9. Sim LJ, Hampson RE, Deadwyler SA, Childers SR. Effects of chronic treatment with delta9-tetrhydrocannabinol on cannabinoid-stimulated [35S]GTPgammaS autoradiography in rat brain. J Neurosci 1996; 16: 8057–8066.
10. Formukong EA, Evans AT, Evans FJ. Inhibition of the cataleptic effect of tetrahydrocannabinol by other constituents of Cannabis sativa L. J Pharm Pharmacol 1988; 40: 132–134.
11. Bornheim LM, Kim KY, Li J, Perotti BY, Benet LZ. Effect of cannabidiol pretreatment on the kinetics of tetrahydrocannabinol metabolites in mouse brain. Drug Metab Dispos 1995; 23: 825–831.
12. Mezey E, Toth ZE, Cortright DN et al. Distribution of mRNA for vanilloid receptor subtype 1 (VR1), and VR1-like immunoreactivity, in the central nervous system of the rat and human. PNAS 2000; 97: 3655–3660.
13. Di Marzo V, Lastres-Becker I, Bisogno T et al. Hypolocomotor efects in rats of capsaicin and two long chain capsaicin homologues. European Journal of Pharmacology 2001; 420: 123–131.