Autor: Mirek

Migréna je úporná bolest hlavy, často doprovázená dalšími nepříjemnými stavy. Existuje na ni mnoho léků, které však určité části pacientů nepomáhají, a proto se tito nemocní obracejí k alternativním způsobům léčby. Mezi ně patří i léčba konopím.

Postup

Nejprve je třeba připravit konopný prášek, který nejlépe vyrobíme z venku pěstovaného konopí.

Ručně rozdrcené listy a palice (4:1) samičích rostlin nasypeme do pekáče a dáme na 10 minut do trouby předehřáté na 100°C. Usušený materiál rozemeleme na prášek v elektrickém kávomlýnku tak, aby měl konzistenci jako koření mletá paprika. Skladovat ve skleněné nádobce s víčkem na závit při teplotě do 15°C, maximálně po dobu 3 měsíců.

Příprava směsi na migrénu

V porcelánové třecí misce nebo ve hmoždíři co nejjemněji rozetřít 1,5 g konopného prášku a stejné množství co nejtemnějšího čaje (co možno s nejvyšším obsahem tříslovin), nejlépe silný černý indický či ceylonský čaj. Obsah misky roztírat na co nejjemnější prach, a to tak dlouho, dokud to bolest hlavy dovolí. Čím déle to vydržíte, tím vyšší bude účinnost preparátu.

Použití

Výslednou směs vsypat do dobře vyhřáté konvice a zalít vroucí vodou. Nechat alespoň 5 minut louhovat za občasného míchání. Výsledný výluh pít co nejvíce horký. Je dobré nepít jej zcela nalačno. Doporučuje se jej vypít i s usazeninou prášku.

Nástup účinku čaje je pozvolný, deset až dvacet minut. Ani pak to není zádná psychobomba. THC je zachycený na třísloviny, vzniká cosi jako adsorbční cluster (chuchvalec), který jej drží ve výluhu dost pevně, takže se tato účinná látka uvolňuje jen zvolna. Bolest hlavy i se všemi průvodními znaky (nausea, světloplachost i přecitlivělost na vůně a zvuky) odplývá, aniž by se projevily zjevné psychoaktivní účinky – je to těsně pod prahem psychické účinnosti. A blahodárnost čaje jako takového celý hojivý efekt jen zvyšuje.

Preparát pomohl i v případě bolestí a otékání kloubů zřejmě v důsledku skrytě proběhlé boreliozy.

Zelený oční zákal neboli glaukom je onemocnění, při kterém se zvyšuje nitrooční tlak, což může způsobit poškození zraku až úplnou slepotu. Zvýšené riziko zeleného zákalu existuje především u diabetiků. Glaukomem jsou v současnosti postiženy asi 2 – 4% dospělé populace. Toto onemocnění představuje vůbec nejčastější příčinu oslepnutí.

Konopí jako doplňkový lék na glaukom snižuje nitrooční tlak a je vhodné podávat obden v podobě jemného prášku. První výsledky se dostavují po dvou týdnech, kdy často dochází až k dramatickému zlepšení. Také se osvědčilo natírání očních víček před spaním konopnou mastí.

Recept

Konopný prášek nejlépe vyrobíme z venku pěstovaného konopí. Ručně rozdrcené listy a palice (4:1) samičích rostlin nasypeme do pekáče a dáme na 10 minut do trouby předehřáté na 100°C. Usušený materiál rozemeleme na prášek v elektrickém kávomlýnku tak, aby měl konzistenci jako koření mletá paprika. Skladovat ve skleněné nádobce s víčkem na závit při teplotě do 15°C, maximálně po dobu 3 měsíců.

Použití

Prášek lze zamíchat do jídla nebo spolknout a zapít tekutinou před jídlem s obsahem tuku. Dávka 1.25 g (vrchovatá kávová lžička) je ověřená jako těsně na hraně psychické účinnosti.

Konopný prášek je nejlépe použít jako speciální koření do jídla. Aby se zamezilo možnému psychickému dopadu preparátu, je vhodné užívat jej navečer. Na termostatu elektrické plotýnky nastavit 150 stupňů a nechat na ní rozehřát pánvičku. Když je teplota dosažena, na pánvičce rozehřát tuk v potřebném množství, podle toho, co bude k večeři. Vzpěnit na tuku připravenou dávku konopí a přidat ostatní součásti večeře.

Podle zkušeností je nejlepším indikátorem účinnosti konopného preparátu zčervenání bělma očí v důsledku lepšího prokrvení tkáně. Je to přesně to, co postižené oko potřebuje.

Více o léčbě zeleného zákalu konopím

Zelený oční zákal, nebo-li glaukom, je onemocnění, při kterém se zvyšuje nitrooční tlak, což může způsobit poškození zraku až úplnou slepotu. Vysoký nitrooční tlak devastuje oční sítnici tím, že brání jejímu zásobení krví. Zvýšené riziko zeleného zákalu existuje především u diabetiků. Glaukomem jsou v současnosti postiženy asi 2 – 4% dospělé populace. Toto onemocnění představuje vůbec nejčastější příčinu oslepnutí.

Konopí se používá při léčbě zeleného zákalu, protože jak ukázala celá řada studií prováděných již od roku 1971, snižuje nitrooční tlak, na který se jinak předepisuje celá řada léků s nežádoucími vedlejšími účinky. Nitrooční tlak snižuje v průměru o 25-30%, někdy až o 50%. První výsledky se dostavují po době dvou týdnů, kdy dochází k někdy až dramatickému zlepšení. Léčebný účinek je při léčbě zeleného zákalu zprostředkován nejen cannabinoidy, ale v menší míře i dalšími složkami rostliny.

Konopný prášek pro léčbu zeleného zákalu

Podle zkušeností je jako doplňkový lék na glaukom nejlepší obden podávat jemný konopný prášek vyráběný pomocí tříštivého mlýnku.

Materiál:

Konopný prášek se připravuje ze dvou druhů konopí coby standardní, co do složení dobře vyvážená směs (Cannabis sativa + C. Indica 2:1).

Pro přípravu konopného prášku jsou vhodné slabší odrůdy druhu sativa (vyšší vzrůst, úzké listy), použitá indica (nižší, košatější vzrůst, široké listy) nemusí být zvlášť silná, stačí když se bude pohybovat kolem 6-8 % THC. Ukazuje se, že i slabší druhy konopí (1,5-3%) dokáží snižovat nitrooční tlak, i když ne tak účinně jako odrůdy s obsahem THC nad 5%.

Příprava:

Ručně rozdrcené listy a palice (4:1) samičích rostlin konopí nasypeme do pekáče a dáme na 10 minut do trouby předehřáté na 100°C. Usušený materiál poté rozemeleme na prášek v elektrickém kávomlýnku tak, aby měl konzistenci jako koření mletá paprika. Prášek je takto připraven ke konzumaci. Skladujeme jej nejlépe ve skleněné nádobce s víčkem na závit při teplotě do 15°C, maximálně po dobu 3 měsíců.

Použití:

Prášek je možné zamíchat do jídla nebo pozřít přímo a zapít tekutinou. Dávka 1.25 g (vrchovatá lžička) je ověřena jako těsně na hraně psychické účinnosti.

Konopný prášek se dá také použít jako speciální koření do večeře. Aby se zamezilo možnému psychickému dopadu preparátu, je vhodné užívat jej navečer.

Na termostatu elektrické plotýnky nastavit 150 stupňů a nechat na ní rozehřát pánvičku. Když je teplota dosažena, na pánvičce rozehřát tuk v potřebném množství, podle toho, co bude k večeři. Vzpěnit na tuku připravenou dávku konopí a přidat ostatní součásti večeře.

Podle zkušeností je nejlepším indikátorem účinnosti konopného preparátu tzv. „králičí oko“. Je to jev známý snad všem pravidelným uživatelům konopí, k němuž dochází v důsledku roztažení krevních vlásečnic. Je to přesně to, co postižené oko potřebuje.

Také se osvědčilo natírání očních víček před spaním konopnou mastí.

Při léčbě glaukomu se také osvědčila kombinace konopí s další bylinou – kotvičníkem zemním (tribulus terrestris). Více informací najdete na webu ENSPYRO. Kvalitní a cenově dostupný kotvičník je možno zakoupit na stránkách e-shopu ProdejBylin.cz.

Návod na prášek používaný při léčbě PN

Příprava: Ručně rozdrcené listy a palice (4:1) samičích rostlin konopí nasypeme do pekáče a dáme na 10 minut do trouby předehřáté na 100°C. Usušený materiál poté rozemeleme na prášek v elektrickém kávomlýnku tak, aby měl konzistenci jako koření mletá paprika. Prášek je takto připraven ke konzumaci. Skladujeme jej nejlépe ve skleněné nádobce s víčkem na závit při teplotě do 15°C, maximálně po dobu 3 měsíců.

Dávkování: Prášek je možné zamíchat do jídla nebo pozřít přímo a zapít tekutinou. Užívat jednou denně večer, v množství, které se vejde na špičku kulatého nože. Dochází-li po konzumaci k pocitu omámení je nutné dávku snížit. Léčebná kůra trvá maximálně 90 dnů. Po ní je nutno léčbu na 14 dnů vysadit a sledovat reakci organismu. Jestliže během těchto 90 + 14 dnů nedojde ke zlepšení je tato léčba nevhodná.

Použití při: Parkinsonově chorobě, roztroušené skleróze, glaukomu a v dalších případech, kdy příčinou nemoci je nemocná nervová buňka.

 

Kdy vezmou lékaři marihuanu na milost?

Kamila Schwubová-Tomsová, Mladý svět, 27.4.04, (ze servisu ZDN)

(výňatek z článku)

Tým kolem českého lékaře Evžena Růžičky provedl loni výzkum mezi pacienty s Parkinsonovou nemocí. Šesti stovkám z nich rozeslal anonymní dotazník. Vrátilo se přes tři sta odpovědí, přičemž pětaosmdesát pacientů odepsalo, že marihuanu zkoušelo. „Zhruba polovina z nich pozorovala zlepšení svého stavu, tedy zmírnění třesu, uvolnění svalové ztuhlosti, zpomalení pohybů nebo odstranění či zmírnění mimovolních pohybů,“ komentuje výsledky Růžička. Dotazník přitom vyplňovali většinou starší lidé, průměrný věk respondentů byl 65,7 roku. „Není to jasný důkaz, že konopí léčí Parkinsonovu nemoc. Ale je to důvod k tomu, aby výzkumy pokračovaly,“ uzavřel lékař.

Pozn.: Následující studie je právě takovým pokračováním. Souhrn výsledku najdete v diskusi.

Studie: Parkinsonova nemoc a konopí: kvantitativní analýza 11-nor-delta-9-THC kyseliny v moči pacientů.

Autoři: Venderová Kateřina, Růžička Evžen, Voříšek Viktor, Višňovský Peter, Katedra farmakologie a toxikologie, Farmaceutická fakulta UK, Hradec Králové, Neurologická klinika 1. lékařské fakulty UK a VFN, Praha, Úsek klinické toxikologie a hmotnostní spektrometrie, Ústav klinické biochemie a diagnostiky, FN v Hradci Králové

Zdroj: www.tigis.cz

Z výsledků naší předchozí dotazníkové studie se zdá, že užívání nízkých dávek konopí zlepšuje příznaky PN, zejména bradykinezi. Toto zlepšení významně častěji popisovali pacienti, kteří užívali konopí delší dobu (min. 3 měsíce). Abychom mohli potvrdit, že naši pacienti konopí skutečně užívají, provedli jsme u vybraných pacientů (n = 8) kvantitativní analýzu obsahu 11-nor-delta-9-tetrahydrokanabinolové kyseliny (11-nor-delta-9-THCOOH) ve vzorku moči pomocí GC/MS (založeno na monitorování m/z 371 jako vybrané hmoty pro účely kvantifikace po silylaci původní molekuly 11-nor-delta-9-THCOOH s využitím separace na terčíku metody THC II Screen po předchozí extrakci kanabinoidů pomocí SPEC C-18-I Cartridges). Všechny testované vzorky byly pozitivní. Všichni pravidelní uživatelé konopí, u nichž byla naměřená koncentrace 11-nor-delta-9-THCOOH v moči vyšší než 60 ng/ml (n = 3) uvedli zlepšení bradykineze, 2 pacienti zlepšení rigidity a oba pacienti trpící dyskinezí uvedli zmírnění této komplikace. Jeden z pacientů dokonce uvedl, že užívání konopí mu umožnilo snížit dávku levodopy. Naproti tomu pacient, který konopí užíval nepravidelně, nepociťoval žádné zlepšení, přestože u něj byla nalezena druhá nejvyšší hladina 11-nor-delta-9-THCOOH v moči (132,3 ng/ml). Tyto výsledky podporují naši hypotézu, že ke zmírnění příznaků je pravděpodobně důležitá dlouhodobá a pravidelná aplikace kanabinoidů.

Úvod

Konopí seté (Cannabis sativa) je hlavním představitelem konopovitých (Cannabaceae). Tato čeleď je charakteristická obsahem látek terpenoidní struktury označovaných jako kanabinoidy. Nejznámějším rostlinným kanabinoidem je delta-9-tetrahydrokanabinol, který také zodpovídá za většinu psychoaktivních účinků této rostliny. Tyto i další účinky kanabinoidů jsou zprostředkovány aktivací specifických, tzv. kanabinoidních receptorů. Jedná se o klasické receptory spřažené s G-proteinem. Dosud byly popsány dva typy kanabinoidních receptorů. Zatímco kanabinoidní receptory CB1 jsou lokalizovány v CNS (zejména v oblasti bazálních ganglií, kortexu, mozečku a hipokampu) i na periferii (např. v gastrointestinálním traktu), CB2 receptory se nacházejí na buňkách imunitního systému. Pro tyto receptory existují v těle přirozené ligandy, tzv. endokanabinoidy. Ačkoliv se objevují stále nové potenciální endokanabinoidy, všeobecně uznávané jsou zatím jen anandamid (N-(2-hydroxyethyl)arachidonamid)), 2-arachidonoylglycerol (glycerol-O-arachidonát) a noladinether (ether glycerol-arachidonátu).

Vzhledem k hustotě CB1 receptorů a koncentraci endokanabinoidů v některých strukturách CNS se uvažuje nejen o fyziologické úloze kanabinoidního systému např. v kontrole hybnosti, koordinaci pohybů a procesech učení a paměti, ale často i o možném podílu tohoto systému v patofyziologii některých neurologických a psychiatrických onemocnění, a tedy i o potenciálním využití látek zasahujících na úrovni kanabinoidního systému ve farmakoterapii.

Jedním z takových onemocnění je i Parkinsonova nemoc (PN) a dyskinetické poruchy vyvolané antiparkinsonskou terapií (1,2). Z výsledků naší předchozí dotazníkové studie se zdá, že užívání nízkých dávek konopí zlepšuje příznaky PN, zejména bradykinezi. Podle tvrzení pacientů ke zlepšení došlo v průměru za 1,7 měsíce (3).

Abychom mohli potvrdit, že naši pacienti konopí skutečně používají, provedli jsme u vybraných pacientů kvantitativní stanovení obsahu hlavního metabolitu delta-9-THC, 11-nor-delta-9-tetrahydrokanabinolové kyseliny (11-nor-delta-9-THCOOH) ve vzorku moči.

Metodika

Do testovaného souboru byli zařazeni pacienti z Prahy, Hradce Králové a okolí, kteří v dotazníku uvedli zájem o další spolupráci, konopí užívají často, podepsali informovaný souhlas a byli dostatečně mobilní (n = 8). Nejprve jsme provedli předběžný enzymoimunochemický screening (EMIT II plus Cannabinoid Assay; Dade Behring, USA) a poté kvantitativní analýzu pomocí GC/MS (ion trap spektrometr Magnum, ThermoFinnigan; kapilární kolona DB1ms (30 m; 0,25 mm; 0,25 mm; JW Scientific-Agilent, USA) založenou na monitorování m/z 371 jako vybrané hmoty pro účely kvantifikace po silylaci původní molekuly 11-nor-delta-9-THCOOH s využitím separace na terčíku metody THC II Screen firmy ANSYS-DRG. Silylační činidlo: bis(trimethylsilyl) trifluoroacetamid + trimethylchlorosilan 99:1; standardy: Drugs of abuse control S1, S2 and S3 (Bio-Rad). K extrakci kanabinoidů jsme použili SPEC-C-18-I Cartridges (Ansys, Inc., USA) a vakuový extraktor Supelco Visiprep 24.

Výsledky

Všechny testované vzorky byly pozitivní (viz tabulka). Všichni pacienti, kteří užívali konopí pravidelně a u nichž byla nalezená koncentrace 11-nor-delta-9-THCOOH v moči vyšší než 60 ng/ml (n = 3), uváděli zlepšení bradykineze. Naproti tomu v podskupině pacientů s nižší koncentrací tohoto metabolitu v moči uváděl takové zlepšení pouze jeden (P < 0,05). Jeden pacient dokonce uvedl, že užívání konopí mu umožnilo snížit dávku levodopy. Zajímavé je, že jeden z pacientů, který nepoužíval konopí pravidelně (ale použil ho den před odběrem) nepociťoval při užívání žádné změny příznaků ani dyskinezí, a to přestože u něj byla v moči nalezena druhá nejvyšší koncentrace 11-nor-delta-9-THCOOH (132,3 ng/ml).

Diskuse

Tyto výsledky jsou v souladu s výsledky získanými v dotazníkové části studie. Zdá se tedy, že kanabinoidy příznivě ovlivňují především bradykinezi a že pro ovlivnění příznaků PN je důležité pravidelné dlouhodobé užívání konopí. Pro toto zjištění existuje několik možných vysvětlení. Jak vyplývá z experimentu na zdravých potkanech, vliv delta-9-THC na hybnost velmi závisí na použité dávce: nízké dávky lokomotorickou aktivitu spíše tlumí, vyšší ji stimulují, avšak po velmi vysokých dávkách následuje katalepsie (4). Vzhledem k tomu, že kanabinoidy jsou látky značně lipofilní s eliminačním poločasem v rozpětí několika dní (5–6), lze jejich pozdější nástup účinku v tomto případě připisovat postupné kumulaci nízkých dávek v organizmu. Další možná vysvětlení zahrnují regulaci exprese mRNA pro CB1 receptor (7), změny vazebnosti CB1 receptoru (8) nebo jeho desenzitizaci (9) v důsledku dlouhodobé aplikace nízkých dávek konopí.

Přestože se zdá, že zlepšení některých příznaků (zejména bradykineze) u pravidelných uživatelů souvisí s hladinou hlavního metabolitu delta-9-THC v moči, musíme vzít v úvahu i účinky dalších rostlinných kanabinoidů, neboť ty mohou významně pozměnit účinek samotného delta-9-THC (10, 11). Příkladem může být kanabidiol, který ovlivňuje CB receptory nepřímo inhibicí zpětného vychytávání a degradace anandamidu. Kanabidiol navíc aktivuje vaniloidní receptory (VR1), jež se také nacházejí v bazálních gangliích a mají patrně význam v kontrole hybnosti (12, 13).

Podpořeno z grantu CEZ:J13/98:11600004

Literatura

1. Sieradzan KA, Fox SH, Hill M, Dick JP, Crossman AR, Brotchie JM. Cannabinoids reduce levodopa-induced dyskinesia in Parkinson’s disease: a pilot study. Neurology 2001; 57: 2108–2111.
2. Brotchie JM. Adjuncts to dopamine replacement: a pragmatic approach to reducing the problem of dyskinesia in Parkinson’s disease. Mov Disord 1998; 13: 871–876.
3. Venderová K, Růžička E, Višňovský P. Cannabis and Parkinson´s disease: subjective improvement of symptoms and drug-induced dyskinesias. Mov Dis 2002; 17(Suppl.5): S77.
4. Sanudo-Pena MC, Romero J, Seale GE, Fernandez-Ruiz JJ, Walker JM. Activational role of cannabinoids on movement. Eur J Pharmacol 2000; 391: 269–274.
5. Johansson E, Agurell S, Hollister LE, Halldin MM. Prolonged apparent half-life of delta-1-tetrahydrocannabinol in plasma of chronic marijuana users. J Pharm Pharmacol 1988;40:374-375.
6. Consroe P, Kennedy K, Schram K. Assay of plasma cannabidiol by capillary gas chromatography/ion trap mass spectroscopy following high-dose repeated daily oral administration in humans. Pharmacol Biochem Behav 1991; 40: 517–522.
7. Zhuang S, Kittler J, Grigorenko EV et al. Effects of long-term exposure to delta9-THC on expression of cannabinoid receptor (CB1) mRNA in different rat brain regions. Brain Res Mol Brain Res 1998; 62: 141–149.
8. Romero J, Garcia L, Fernandez-Ruiz JJ, Cebeira M, Ramos JA. Changes in rat brain cannabinoid binding sites after acute or chronic exposure to their endogenous agonist, anandamide, or to delta-9-tetrhydrocannabinol. Pharmacol Biochem Behav 1995; 51: 731–737.
9. Sim LJ, Hampson RE, Deadwyler SA, Childers SR. Effects of chronic treatment with delta9-tetrhydrocannabinol on cannabinoid-stimulated [35S]GTPgammaS autoradiography in rat brain. J Neurosci 1996; 16: 8057–8066.
10. Formukong EA, Evans AT, Evans FJ. Inhibition of the cataleptic effect of tetrahydrocannabinol by other constituents of Cannabis sativa L. J Pharm Pharmacol 1988; 40: 132–134.
11. Bornheim LM, Kim KY, Li J, Perotti BY, Benet LZ. Effect of cannabidiol pretreatment on the kinetics of tetrahydrocannabinol metabolites in mouse brain. Drug Metab Dispos 1995; 23: 825–831.
12. Mezey E, Toth ZE, Cortright DN et al. Distribution of mRNA for vanilloid receptor subtype 1 (VR1), and VR1-like immunoreactivity, in the central nervous system of the rat and human. PNAS 2000; 97: 3655–3660.
13. Di Marzo V, Lastres-Becker I, Bisogno T et al. Hypolocomotor efects in rats of capsaicin and two long chain capsaicin homologues. European Journal of Pharmacology 2001; 420: 123–131.

Bushka Bryndová, 7. července 2008

Návod na prášek používaný při léčbě PN

Příprava: Ručně rozdrcené listy a palice (4:1) samičích rostlin konopí nasypeme do pekáče a dáme na 10 minut do trouby předehřáté na 100°C. Usušený materiál poté rozemeleme na prášek v elektrickém kávomlýnku tak, aby měl konzistenci jako koření mletá paprika. Prášek je takto připraven ke konzumaci. Skladujeme jej nejlépe ve skleněné nádobce s víčkem na závit při teplotě do 15°C, maximálně po dobu 3 měsíců.

Dávkování: Prášek je možné zamíchat do jídla nebo pozřít přímo a zapít tekutinou. Užívat jednou denně večer, v množství, které se vejde na špičku kulatého nože. Dochází-li po konzumaci k pocitu omámení je nutné dávku snížit. Léčebná kůra trvá maximálně 90 dnů. Po ní je nutno léčbu na 14 dnů vysadit a sledovat reakci organismu. Jestliže během těchto 90 + 14 dnů nedojde ke zlepšení je tato léčba nevhodná.

Použití při: Parkinsonově chorobě, roztroušené skleróze, glaukomu a v dalších případech, kdy příčinou nemoci je nemocná nervová buňka.

Více o léčbě Parkinsonovy nemoci konopím

Léčba konopím se osvědčila u astmatu alergického i jiného původu pro cca 80% pacientů. Provádí se třemi způsoby: zevně konopnou mastí a vnitřně požíváním konopného másla a vdechováním konopného kouře či odpařené pryskyřice z vaporizéru.

Konopnou mastí se doporučuje natírat si hrudník a hrdlo v případě počátku akutních dýchacích obtíží, při prvních pocitech svírání dýchacích cest.

Pokud mast již nezabere a nemocný cítí, že se blíží záchvat, bývá účinné vdechnout trochu kouře z vodní dýmky nebo odpařené pryskyřice z vaporizéru. Nastoupí bronchodilatační účinek konopí, který zabrání rozvinutí záchvatu a nemocný se velmi rychle cítí zase jako obvykle.

Pro dlouhodobou léčbu astmatu se velmi dobře osvědčilo konopné máslo.

Příprava

Ručně rozdrcené listy a palice (4:1) samičích rostlin konopí nasypeme do kvalitního másla rozpuštěného ve vodní lázni (nejlépe v hrnci s dvojitým dnem na svařování mléka) a za občasného míchání necháme vařit 30 minut. Máslo pak přecedíme přes jemné plátno do sklenice s uzávěrem.

Skladujeme je v lednici nejlépe ve skleněné nádobce s víčkem na závit, maximálně po dobu 2 měsíců.

Použití

Máslo je možné zamíchat do jídla či nápoje nebo pozřít přímo. Užívat jednou denně večer lžičku másla, nejlépe do čaje před spaním. Dochází-li po konzumaci k pocitu omámení je nutné dávku v prvním týdnu snížit na půl lžičky.

Po prvním měsíci léčby konopím je po dohodě s lékařem možné pokusit se začít omezovat příjem klasických léků na léčbu astmatu, především kortikoidů, které jsou pacienty obecně špatně snášeny. Po dlouhodobé léčbě (jeden rok až dva) se někdy podaří nejen utlumit astma, ale i snížit citlivost organismu na alergeny.

Pro nemocné, kteří mají problém s příjmem tuků je možno nahradit konopné máslo práškem z konopí jako při léčbě zeleného zákalu nebo Parkinsonovy nemoci.

 

Léčba konopím se osvědčila u astmatu alergického i jiného původu pro cca 80% pacientů. Provádí se třemi způsoby: zevně konopnou mastí a vnitřně požíváním konopného másla a vdechováním konopného kouře či odpařené pryskyřice z vaporizéru. Jako podpůrná léčba je vhodné odpařování pryskyřice kadidla pravého nebo konopného esenciálního eleje.

Konopnou mastí se doporučuje natírat si hrudník a hrdlo v případě počátku akutních dýchacích obtíží, při prvních pocitech svírání dýchacích cest.

Pokud mast již nezabere a nemocný cítí, že se blíží záchvat, bývá účinné vdechnout trochu kouře z vodní dýmky nebo odpařené pryskyřice z vaporizéru. Nastoupí bronchodilatační účinek konopí, který zabrání rozvinutí záchvatu a nemocný se velmi rychle cítí zase jako obvykle.

Pro dlouhodobou léčbu astmatu se velmi dobře osvědčilo konopné máslo v dávkování 1 čajová lžička večer před spaním do teplého nápoje nebo namazat na kousek chleba.

Po prvním měsíci léčby konopím je po dohodě s lékařem možné pokusit se začít omezovat příjem klasických léků na léčbu astmatu, především kortikoidů, které jsou pacienty obecně špatně snášeny. Po dlouhodobé léčbě (jeden rok až dva) se někdy podaří nejen utlumit astma, ale i snížit citlivost organismu na alergeny.

Pro nemocné, kteří mají problém s příjmem tuků je možno nahradit konopné máslo práškem z konopí jako při léčbě zeleného zákalu nebo Parkinsonovy nemoci.

Vdechování konopí z vaporizéru by mělo působit bronchodilatačně a zlepšit dýchání. Výhodou je rychlý, prakticky okamžitý nástup účinku. V praxi se často zjišťuje, že pro astmatiky je vhodnější inhalovat slabší konopí s koncentrací THC kolem 5% (u nás běžné venkovní odrůdy) než silné skunky, které mohou přivodit podráždění a kašel a na některé pacienty působí přímo opačně a vyvolávají u nich bronchokonstrikci.

Vědecké podklady pro léčbu astmatu konopím existují – uvádím zde shrnutí studie „Health Aspects of Cannabis – Asthma bronchiale“

Všeobecná studie efektů marihuany na respirační systém odhalila bronchodilatační účinek u zdravých dobrovolníků. Dobrovolníci užívali marihuanový kouř obsahující 85 nebo 32 mikrogramů THC na kg tělesné váhy. U skupiny, které byly podány vyšší dávky THC, bylo zaznamenáno 38% snížení rezistence a 44% zvýšení konduktance dýchacích cest. Skupina, které byla podána nižší dávka THC, zaznamenala nižší, leč stále signifikantní změny proti normálnímu stavu. Citlivost dýchacího centra k hladinám CO2 nebyla alterována ani jednou z dávek, nedošlo tedy k žádném centrální respirační depresi. V další studii byl u astmatických pacientů indukován záchvat mírnou inhalací methacholinem nebo cvičením. Pak jim bylo podáno placebo, saline, isoproterenol a marihuanový kouř obsahující 1g THC. Marihuanový kouř a isoproterenol v aerosolu efektivně zvrátily jak methacholinový nebo cvičením vyvolaný astmatický záchvat, zatímco saline a placebo neměli žádný efekt. V další studii bylo testováno placebo-ethanol, 200 mikrogramů THC v ethanolu a solbutamol (100 mikrogramů) na skupině 10 stabilních astmatických pacientů. Studie se zaměřila hlavně na měření jednosekundové vitální kapacity, FEV a Peak Flow Rate. THC a solbutamol signifikantně zlepšily ventilační funkce. Zlepšení bylo rapidnější u solbutamolu, ale efekt obou látek se vyrovnal na konci první hodiny po aplikaci. Delta-8 a delta-9-tetrahydrocannabinol mají bronchodilatační efekt zatímco ani cannabinol nebo cannabidiol tento účinek nemají. Z toho vyplývá, že pouze psychoaktivní složky marihuany jsou schopny vyvolat požadovaný účinek. Během 20 dnů, kdy studie probíhala nebyla zaznamenána žádná tolerance k účinku THC. Léčba astmatu je ale chronická záležitost, proto bude nutné provést studie zaměřené na toleranci k účinku. Nejvhodnější aplikační formou pro astmatiky se zdá být THC v aerosolu. Zatím je však nejasné zda efektivní dávky vyvolají mentální účinky. Mechanismus, kterým THC zvětšuje konduktanci dýchacích cest, je odlišný od obvyklých beta-adrenergních stimulantů. Toho se dá s výhodou použít při vzniku rezistence po opakovaném užití beta-adrenergních stimulantů, která se objevuje u řady pacientů s astmatem. Leo E. Hollister, Veterans Administration Medical Center and Stanford University School of Medicine, Palo Alto, California, PHARMACOLOGICAL REVIEWS, The American Society for Pharmacology and Experimental Therapeutics

Profesor Miloslav Kršiak, přednosta Ústavu farmakologie Karlovy university je však přesvědčen o opaku:

Znalecký posudek o účinnosti léčby konopím na astma (*.PDF)

Podle Dr. Gregory Cartera z lékařské fakulty University of Washington, specialisty na vážná nervová onemocnění včetně Lou Gehrigovy choroby (ALS), jeho pacientům marihuana pomáhá jako žádné jiné léky. Je to lék, který je zároveň bezpečný i účinný. Dr. Carter je ředitelem kliniky specializované na léčbu Lou Gehrigovy choroby.

V současné době neumíme Lou Gehrigovu chorobu (ALS) léčit ani jí předcházet, ale pro lidi postižené touto nemocí existuje celá řada léčebných postupů. Některé léky umožní zvládat symptomy jako svalové křeče či obtíže s polykáním, zatímco jiné mohou zpomalit vývoj onenemocneni. Podle americké asociace nemocných trpících ALS zhruba polovina všech nemocných žije ještě 3 roky po objevení nemoci a 20% (1 z 5) se dožívá přinejmenším 5 let nebo i déle. Jen 10% nemocných Lou Gehrigovou chorobou s ní přežije déle než 10 let. Světoznámý astrofyzik Stephen Hawking však žije s touto nemocí již 40 let. A myslí mu to přitom tak dobře, že dostal Nobelovu cenu!

Ve studii z roku 2004 vědci z California Pacific Medical Center v San Francisku uvedli, že podávání THC v době jak před tak i po prvních projevech symptomů onemocnění Lou Gehrigovou chorobou pomáhá zpomalit postup nemoci a prodlužuje život pokusným zvířatům ve srovnání se těmi, která THC nedostávala. Léčba kouřením konopí byla středně účinná při potlačování symptomů jako nechutenství, deprese, bolesti, sklon ke křečím a slintání. Na další symptomy jako problémy s řečí a polykáním nebo sexuální poruchy tato léčba neměla účinek. Již předchozí klinické pokusy zjistily, že podávání THC zlepšuje chuť k jídlu, spánek a uvolňuje svalové napětí.

Výsledky vědeckých výzkumů také ukazují, že kanabinoidy mají neuroprotektivní (ochranný) účinek, což vysvětluje i jejich příznivé účinky na potírání symptomů Lou Gehrigovy choroby. V dnešní době již celá řada významných lékařů doporučuje zařadit kanabinoidy na oficiální seznam léků doporučovaných pro léčbu  této nemoci.

V USA je Lou Gehrigova choroba na seznamu vážných nemocí, u nichž je v mnoha státech povolené léčebné využití konopí. Podle lékařů se o jeho příznivém účinku na toto onemocnění nedá pochybovat.

Léčba konopím

Z dostupných zdrojů vyplývá, že nejvhodnější na tento typ onemocnění by měla být léčba konopím vypěstovaným v přírodních podmínkách s obsahem THC kolem 5%, tedy z nešlechtěných, obyčejných semen netechnického konopí.

Vyzkoušenými způsoby aplikace jsou inhalace a pojídání pečiva nebo pití mléka s konopím. Také se osvědčila léčba konopným výtažkem (Fénixovy slzy) podle Ricka Simpsona. Inhalace má tu výhodu, že nástup účinků je prakticky okamžitý, ale během 2-4 hodin odezní. Při podávání konopí ve výtažku, v jídle či pití je nástup účinků podstatně pomalejší – běžně mezi 30-90 minutami, ale trvá 6-8 hodin. O konopném výtažku si můžete přečíst můj článek „Fénixův pláč nad lidskou nevědomostí a hamižností„.

Doporučuji začínat léčbu konopím inhalacemi z vaporizéru, což je ten nejšetrnější způsob, jak se s touto léčivou bylinou seznámit.

Inhalace

Nejvhodnějším a nejefektivnějším způsobem je ve vaporizéru (drahý, levný, model a la vodní dýmka). Nákup vaporizéru si pořádně promyslete a orientačně si zjistěte ceny ve více obchodech, protože se mohou velmi lišit. Pokud nemáte vaporizér při ruce, dá se z nutnosti nahradit kouřením konopí v jointu nebo dýmce. Konopí k vaporizaci a kouření musí být tzv. palice, neboli (pokud možno) neopylená samičí květenství, listy konopí jsou k vaporizování či kouření nevhodné!

Joint je cigareta ubalená z konopí, má konický tvar, protože se od filtru dál rozšiřuje. Má delší filtr, který se dělá ze stočeného tvrdšího papíru (aby se kouř co nejvíce ochladil). Do jointu se balí buď čistá drť z konopných palic se spodními malými lístečky, nebo se míchá s tabákem cca 1:1 – podle toho, jak je který způsob nejlépe snášen (samotné konopí může být příliš silné a dráždit ke kašli).

Čistá drť z konopí nebo smíchaná s tabákem se také kouří z různých typů dýmek i vodních.

Kouř nemá cenu v sobě dlouho držet, stačí z jointu nebo z dýmky normálně potahovat jako při kouření tabáku. Mnozí huliči v sobě zadržují kouř příliš dlouho, ale to k ničemu dobrému nepřispívá, jak už prokázaly vědecké výzkumy, protože si tím člověk leda tak oddělá plíce. Zvlášť Češi v tomto směru natolik prosluli, že se jim v holandských coffe-shopech začalo říkat „potápěči“. Tak prosím, šlukujte marihuanu správně, a nedělejte nám ve světě ostudu, oni to naši politici bohatě zvládnou za vás!

Podávání v jídle

Dalším způsobem léčby je podávání jídla či pití s obsahem účinných látek z konopí. Mělo by se s ním začít až zhruba po týdnu inhalování – podle toho, jak pacient konopí snáší, protože to je velmi individuální.

Dávkování doporučuji začít na denní dávce 1/4 čajové lžičky (cca 0,25 g) a vždy po 4 dnech o další 1/4 lžičky postupně zvyšovat. Po týdnu až dvou si při každodenním užívání tělo vytvoří toleranci vůči omamnému účinku konopí a pacient ho již nebude nijak intenzivně pociťovat.

Některým pacientům konopí vyhovuje v podobě prášku sypaného do jídla s obsahem tuku, jiným jako pečivo či čokoláda. Také je možno konopí podávat v nápojích jako konopné mléko bhang, či si je přidávat do horkých nápojů v konopném másle.

Zájemcům o léčbu konopím doporučuji toto video:

 

V první polovině dokumentu Dr. Melamede (americký univerzitní profesor a jeden ze špičkových světových vědců věnujících se výzkumu konopí) vysvětluje funkci endokanabinoidového systému a proč látky obsažené v konopí pomáhají pacientům trpícím typem onemocnění, mezi něž patří také Lou Gehrigova choroba.

V druhé části výše videodokumentu vystupuje napolo ochrnutá starší paní, která si tuto nemoc léčí kouřením konopí. Její syn jí přitom dává potahovat z jointa. Paní vysvětluje, jak jí konopí pomáhá vést co nejnormálnější život. Vypráví také, jak bojuje s předsudky svého okolí, ale směje se jim, protože sama dobře ví, že není žádná feťačka a že tato rostlina dělá dobře jejímu zdraví.

Ten rozhovor je v angličtině, ale myslím, že se jeho smysl dá dobře pochopit i jen z obrazu. Domnívám se, že zhlédnutí tohoto dokumentu může nemocným usnadnit rozhodnutí k léčbě konopím.

Dr. Melamede je dokonce přesvědčený o tom, že konopí má na nervy i regenerační účinek, což by znamenalo i možnost zvrácení průběhu nemoci. Tomu bych se vůbec nedivila, protože podobný regenerační účinek kanabinoidů se již prokázal u Crohnovy nemoci (zánětlivé onemocnění střev), kde je konopí jediným lékem, který toto dokáže.

Bylo by však třeba, aby se prováděly výzkumy, které by tyto předpoklady potvrdily nebo případně vyvrátily. Jenže třeba v České republice je situace taková, že vědcům úřady nedají povolení k práci s konopím jako s rostlinou, ale nabídnou jim jen dronabinol (syntetický THC) z dovozu za šejdířskou cenu. A ten je navíc pro takový výzkum nevhodný, protože je třeba používat celé spektrum kanabinoidů obsažených v rostlině. Další informace o působení endokanabinoidového systému najdete na mém webu v článku O kanabinoidech a jejich působení na lidský organismus.

Další zdroje v angličtině:

http://www.mlive.com/news/kalamazoo/index.ssf/2008/10/medical_marijuana_science_poli.html

http://www.norml.org/index.cfm?Group_ID=7004

http://norml.org/index.cfm?Group_ID=6012

http://kidshealth.org/kid/grownup/conditions/als.html

http://www.krqe.com/dpp/news/health/health_ap_santa_fe_medical_marijuana_200902161542