Léčba konopím se osvědčila u astmatu alergického i jiného původu pro cca 80% pacientů. Provádí se třemi způsoby: zevně konopnou mastí a vnitřně požíváním konopného másla a vdechováním konopného kouře či odpařené pryskyřice z vaporizéru. Jako podpůrná léčba je vhodné odpařování pryskyřice kadidla pravého nebo konopného esenciálního eleje.
Konopnou mastí se doporučuje natírat si hrudník a hrdlo v případě počátku akutních dýchacích obtíží, při prvních pocitech svírání dýchacích cest.
Pokud mast již nezabere a nemocný cítí, že se blíží záchvat, bývá účinné vdechnout trochu kouře z vodní dýmky nebo odpařené pryskyřice z vaporizéru. Nastoupí bronchodilatační účinek konopí, který zabrání rozvinutí záchvatu a nemocný se velmi rychle cítí zase jako obvykle.
Pro dlouhodobou léčbu astmatu se velmi dobře osvědčilo konopné máslo v dávkování 1 čajová lžička večer před spaním do teplého nápoje nebo namazat na kousek chleba.
Po prvním měsíci léčby konopím je po dohodě s lékařem možné pokusit se začít omezovat příjem klasických léků na léčbu astmatu, především kortikoidů, které jsou pacienty obecně špatně snášeny. Po dlouhodobé léčbě (jeden rok až dva) se někdy podaří nejen utlumit astma, ale i snížit citlivost organismu na alergeny.
Pro nemocné, kteří mají problém s příjmem tuků je možno nahradit konopné máslo práškem z konopí jako při léčbě zeleného zákalu nebo Parkinsonovy nemoci.
Vdechování konopí z vaporizéru by mělo působit bronchodilatačně a zlepšit dýchání. Výhodou je rychlý, prakticky okamžitý nástup účinku. V praxi se často zjišťuje, že pro astmatiky je vhodnější inhalovat slabší konopí s koncentrací THC kolem 5% (u nás běžné venkovní odrůdy) než silné skunky, které mohou přivodit podráždění a kašel a na některé pacienty působí přímo opačně a vyvolávají u nich bronchokonstrikci.
Vědecké podklady pro léčbu astmatu konopím existují – uvádím zde shrnutí studie „Health Aspects of Cannabis – Asthma bronchiale“
| Všeobecná studie efektů marihuany na respirační systém odhalila bronchodilatační účinek u zdravých dobrovolníků. Dobrovolníci užívali marihuanový kouř obsahující 85 nebo 32 mikrogramů THC na kg tělesné váhy. U skupiny, které byly podány vyšší dávky THC, bylo zaznamenáno 38% snížení rezistence a 44% zvýšení konduktance dýchacích cest. Skupina, které byla podána nižší dávka THC, zaznamenala nižší, leč stále signifikantní změny proti normálnímu stavu. Citlivost dýchacího centra k hladinám CO2 nebyla alterována ani jednou z dávek, nedošlo tedy k žádném centrální respirační depresi.
V další studii byl u astmatických pacientů indukován záchvat mírnou inhalací methacholinem nebo cvičením. Pak jim bylo podáno placebo, saline, isoproterenol a marihuanový kouř obsahující 1g THC. Marihuanový kouř a isoproterenol v aerosolu efektivně zvrátily jak methacholinový nebo cvičením vyvolaný astmatický záchvat, zatímco saline a placebo neměli žádný efekt. V další studii bylo testováno placebo-ethanol, 200 mikrogramů THC v ethanolu a solbutamol (100 mikrogramů) na skupině 10 stabilních astmatických pacientů. Studie se zaměřila hlavně na měření jednosekundové vitální kapacity, FEV a Peak Flow Rate. THC a solbutamol signifikantně zlepšily ventilační funkce. Zlepšení bylo rapidnější u solbutamolu, ale efekt obou látek se vyrovnal na konci první hodiny po aplikaci. Delta-8 a delta-9-tetrahydrocannabinol mají bronchodilatační efekt zatímco ani cannabinol nebo cannabidiol tento účinek nemají. Z toho vyplývá, že pouze psychoaktivní složky marihuany jsou schopny vyvolat požadovaný účinek. Během 20 dnů, kdy studie probíhala nebyla zaznamenána žádná tolerance k účinku THC. Léčba astmatu je ale chronická záležitost, proto bude nutné provést studie zaměřené na toleranci k účinku. Nejvhodnější aplikační formou pro astmatiky se zdá být THC v aerosolu. Zatím je však nejasné zda efektivní dávky vyvolají mentální účinky. Mechanismus, kterým THC zvětšuje konduktanci dýchacích cest, je odlišný od obvyklých beta-adrenergních stimulantů. Toho se dá s výhodou použít při vzniku rezistence po opakovaném užití beta-adrenergních stimulantů, která se objevuje u řady pacientů s astmatem. Leo E. Hollister, Veterans Administration Medical Center and Stanford University School of Medicine, Palo Alto, California, PHARMACOLOGICAL REVIEWS, The American Society for Pharmacology and Experimental Therapeutics |
Profesor Miloslav Kršiak, přednosta Ústavu farmakologie Karlovy university je však přesvědčen o opaku:
Znalecký posudek o účinnosti léčby konopím na astma (*.PDF)