Pree, 7. dubna 2005
http://www.hemp.cz/clanek.php?cid=196
Na našem i zahraničním internetu je možno vyhledat návody, jak si venku na sluníčku vypěstovat hezké kytky konopí, které nám na podzim dopřejí mnoho zážitků, a to jak s přáteli, tak i o samotě. Každý pěstitel má svůj způsob, mnozí ho i úzkostlivě tají. Recept, který zde popíšu, je založen na mé osobní zkušenosti. Jde o pěstování s co nejmenším použitím syntetické chemie. Pokud tedy vaše rostliny nenapadnou škůdci, tak v drogerii vůbec nemusíte utrácet.
Základem úspěchu je výběr dobrého místa. Hledejte taková zákoutí, kde co nejvíce svítí slunce, pokud možno po celý den. Doporučovány jsou jižní svahy v členitém terénu, v blízkosti vody ( nechcete se přece tahat s těžkou zálivkou ). Taky by místa měla být co nejméně vidět z okolí. Jak z důvodu možné krádeže úrody, tak z kvůli zabavení úrody nějakou aktivní represivní složkou našeho státu. Bohužel je v České republice pěstování konopí i pro vlastní potřebu stále klasifikováno jako trestný čin. Nejlepší je ovšem pěstovat kytičky doma na zahradě nebo na dvorku či za vysokou zdí, kam není z venčí vidět a kde jsou pod stálým dohledem zainteresované osoby. Z vlastní zkušenosti nedoporučuji místa v lese, kde je půda příliš kyselá. To ovšem neznamená, že konopí v lese neroste. Znám několik lidí, kteří se zabývají pěstováním v jehličnatých lesních lokalitách. Takové pěstování ovšem vyžaduje značné znalosti a zkušenosti, a je tedy pro začátečníka nevhodné.
Pokud už máte vyhlédnuté vhodné místo, můžete začít připravovat půdu. No, a na to je nejlepší čas právě v těchto dnech. Postupovat musí každý individuálně podle toho, kde se jeho políčko nachází. Následující příprava půdy pro pěstování je vhodná spíše pro lokality s horší zeminou. V případě, že sázíte do kvalitní půdy, stačí místo prostě porýt rýčem, rozbít větší hroudy zeminy a políčko uhrabat. Tímto zkypříte půdu a věřím tomu, že se vašim rostlinám povede dobře. V případě horšího podkladu radím vykopat po celé ploše sadby jámu cca 30 centimetrů do hloubky. Na dno potom rozprostřít asi sedmi až deseti centimetrovou vrstvu rozmělněného kravského hnoje. V praxi jsem vyzkoušel i kuřince, které ovšem nejsou asi tak bohaté na dusík, a proto je jich potřeba použít větší množství. Hnůj zasypte vrstvou písku asi 3 centimetry a následně vše zahrňte původní zeminou a důkladně udusejte. Zbylou hlínu sbalte sebou domů, protože se vám bude hodit pro přípravu sazenic. Nakonec políčko zalijeme vodou a necháme tři týdny až měsíc odpočinout. Hnůj v tomto období začne pracovat a uvolní potřebné živiny do okolní půdy. Důrazně varuji před sázením rostlin do takto čerstvě upraveného podkladu. Pro sazenice by to mohl být šok a nemusely by přežít.
V období, kdy bude políčko zpracovávat dusík z hnoje, si doma předpěstujeme sazeničky. Někteří pěstitelé sazenice nepoužívají a semena vysévají přímo do připravené zeminy. Toto je ovšem dosti riskantní, protože ne všechna semena jsou natolik silná, aby se ujala. Předpěstování nám zaručí možnost výběru těch nejsilnějších jedinců pro venkovní pěstování. Jako nejlepší nádoby pro sazenice se mi osvědčily kelímky od jogurtu, a to jak z hlediska finančního, tak z hlediska manipulace. Na jeden „květináček“ budeme potřebovat dva kelímky. Do horního, ve kterém bude následně zemina, zespoda prorazíme několik malých otvorů. Dělá se to proto, aby při zálivce mohla přebytečná voda v pohodě odtékat a zemina nebyla příliš mokrá. Abychom vytvořili mezi nádobami místo, vložíme do neperforovaného spodního kelímku menší kamínek, popřípadě kousek nějakého dřeva a až poté kelímek s otvory.
Teď si budeme muset vytvořit substrát pro sazenice. Smícháme dva díly hlíny z políčka se dvěma díly čistého písku a jedním dílem substrátu pro pokojové rostliny, který lze koupit kdekoli v zahradnických potřebách, popřípadě v některém z hypermarketů. Důkladně vše dohromady promícháme a můžeme začít plnit jogurtové květináčky tak do čtyřech pětin výšky. Substrát pečlivě udusáme. Tímto máme připraveno vše, abychom mohli začít samotný výsev naklíčených konopných semen.
O tom, jakým způsobem je nejlepší nechávat semena klíčit, probíhají mezi lidmi, co konopí pěstují, velice živé diskuze. Někteří nechávají semena nakličovat v teplem sterilizovaném písku, někteří v čisté vodě. Já užívám tradiční praxi s papírovým ubrouskem a podšálkem od hrníčku. Dříve se používala vata, tu ovšem tvoří drobná vlákna, která při manipulaci s naklíčeným semenem mohou poškodit klíček. Papírový ubrousek rozstřihneme na půlky, tak aby nám vznikl obdélník, který přehneme do tvaru čtverce. Ten pak namočíme do vody, aby úplně nasákl, a vložíme na připravený podšálek nebo misku. Na tento vlhký „polštářek“ umístíme semena. Od každé odrůdy konopí vypadají semínka jinak. Je rozšířený mýtus, že semena mají být co nejvíce tmavá, tygrovaná, o velikosti pěti milimetrů. Ano, některé odrůdy mají opravdu taková semínka, ale můžeme se setkat i s malými semeny velikosti tří milimetrů a šedé barvy. Kvalitu poznáme až po naklíčení, podle toho kolik se jich bude mít k životu.
Klíčení probíhá individuálně podle teploty prostředí a odrůdy. Pro většinu outdoorových (venkovních) modelů trvá někde mezi 30–50 hodinami. Toto ovšem nejsou čísla, která by byla závazná, a proto je potřeba klíčení stále sledovat. Důrazně upozorňuji na nutnost udržování stálé vlhkosti. Papírový ubrousek musí být po dobu klíčení stále vlhký a nesmíte jej nechat vyschnout. To by pak semena zaschla a zhynula. Jakmile semínko praskne a ukáže se klíček, ustřihneme kousek tvrdého kartónu a pomocí této jednoduché pomůcky semínko přemístíme do připraveného sazenicového květináčku tak, že do hlíny vytvoříme dolíček cca 1 centimetr hluboký a semínko do něj zasadíme. Potom už jen zahrneme zeminou a opatrně zalijeme. Upozorňuji, že semeno pouze zahrneme. Hlínu nad semenem netlačíme. Tímto bychom mohli základ budoucí rostliny poškodit. Jako zálivku používáme odstátou vodu. Ve velkých městech, kde nemá voda příliš dobrou kvalitu a obsahuje nežádoucí chemické látky jako chlór etc., je dobré odstátou vodu ještě prokysličit. Nejjednodušším způsobem je do nádoby k tomu určené zavést hadici provzdušňovače, který koupíte v kterékoli prodejně akvaristických potřeb. Je to ten přístroj, který akvarijním rybičkám dělá takové ty hezké bublinky. Chlór a jiné nežádoucí látky velice rychle vyprchají a voda je pak použitelná.
Květináčky postavíme na slunečné místo za okno a již jen čekáme na to, až se nám vyklubou na svět miminka.
V květináčích udržujeme stálou vlhkost. Obecně platí, že zemina musí být vlhká, ovšem ne mokrá. Je vhodné taky kytičky kropit mechanickým rozprašovačem. Pokud budeme rostlinky přelévat, mohly by nám začít plesnivět a to by nebylo dobře. Zemina, kterou máme namíchanou pro sazeničky, je uzpůsobena hlavně pro rozvoj kořenového systému mladých rostlin. Nečekejme tedy, že nám konopí v této fázi poroste do výšky. Na to bude mít dostatek času až venku. V období, kdy sazenička vytvoří páté patro lístků, vrcholek rostlinky ustřihneme. Na místech, kde je teď nevrchnější patro listů, se nám vytvoří vidlička, a z jednoho ustřihnutého vrcholku budou během několika dnů dva. To už ale bude pomalu čas sazeničky přesadit ven.
O přesazování, zastřihávání a větvení si povíme zase v příštím díle, kdy tyto činnosti začnou být aktuální.
Přeji Vám mnoho pěstitelských úspěchů v sezóně 2005.